Eisenhowerův princip (důležitost vs. naléhavost)

Pravidlo, jehož autorem je generál Dwight Eisenhower, stanovuje priority jednotlivým úkolům podle důležitosti a naléhavosti. Tím vznikne matice o čtyřech kvadrantech [1]. Pro zlepšení výkonnosti je třeba se v první řadě věnovat činnostem z druhého kvadrantu. Upřednostnit důležité před naléhavým. Důležitým věcem se věnovat osobně a méně důležité úkoly delegovat

 

 

 

  • I. kvadrant obsahuje činnosti důležité a naléhavé. Tyto úkoly vyžadují okamžitou pozornost a z hlediska výsledků jsou významné. Jedná se o krize, neodkladné problémy, věci, které manažer musí vyřídit sám. Mnoho vedoucích pracovníků se jimi nechává zcela pohltit a věnují těmto úkolů většinu svého času, řeší krize a žijí od jednoho termínu k druhému, nejsou nikdy s ničím hotovi.
  • II. kvadrant představují věci důležité a nenaléhavé. Efektivní řízení má základ v tomto kvadrantu, kam patří například vytváření vztahů, dlouhodobé plánování nebo prevence. Zkrátka všechno, co je třeba udělat, ale nelze se k tomu snadno dostat. Pokud se manažer nebude věnovat těmto úkolům, za nějaký čas se stanou naléhavými, takže se přesunou do prvního kvadrantu a manažer je v neustálém hašení krizí.
  • III. kvadrant obsahuje úkoly nedůležité a naléhavé. Během dne se k manažerovi dostane takových úkolů velké množství, nesmí je však primárně řešit jen proto, že jsou naléhavé. Jejich splnění není náročné a často nevyžaduje velkou odpovědnost, právě proto je vhodné je delegovat.
  • IV. kvadrant jsou věci nedůležité a nenaléhavé. Těmto činnostem je dobré se úplně vyvarovat. Dokonce ani manažerovi podřízení by se jimi neměli zabývat. 

 


[1] SEIWERT, Lothar J. Čas jsou peníze: Naučte se řídit svůj čas. 1.vyd. Praha: Management Press, 1995, 319 s. Základy pro manažery. ISBN 80-856-0382-9

Reklama dole