hornav

4.3 Kritéria pro internetové komunity

Nejprve je důležité pochopit, jakým způsobem komunitu pojímá samotná sociologie. V odborné publikaci Komunita a Komunikace nalezneme následující definici: „Pod pojmem lidská komunita se obvykle v nejobecnějších rovinách chápe jakákoliv množina lidských jedinců, kteří mají společný nějaký soubor definovaných rysů, v krajním případě i ten jeden takový rys, kterým mohou být rozlišováni od jedinců jiných. Obecně vzato může jít o rysy nejrůznější oborové, metodické i věcné povahy.“ (Zima, 1999, s. 149)

Důležité je si uvědomit, že z hlediska dalších společných ukazatelů příslušenství ke skupině se může jednat o faktory povahy lokalizační, biologické, historické, ekonomické a další. 

Pokud bychom chtěli popsat základní kritéria, která definují internetovou komunitu, někdy také označovanou jako online nebo virtuální, musíme zmínit nejrozšířenější základní znaky, které uvedla Porterová ve svém textu a Typology of Virtual Communities: a Multi-Disciplinary Foundation for Future Research.

Porterová (2006) obecně představuje následující vlastnosti, které musí online komunita splňovat:

  1. Společný zájem: V této souvislosti můžeme říci, že musí být splněna podmínka společného účelově zaměřeného zájmu a potřeby sdílení informací nejrůznějšího druhu. 
  2. Místo: Stejně jako klasické komunity, které jsou většinou jasně geograficky definovány, musí i internetová komunita tento fakt zahrnovat. Což je vzhledem k dostupnosti internetu prakticky z jakéhokoliv místa složitě definovatelná záležitost. Nicméně i v tomto případě můžeme říci, že ohraničení místa v reálné představě například školní třídy nebo vesnice je reprezentováno zcela jiným prostorem, a to tím virtuálním.
  3. Interakce: Je zcela logické, že v prostředí internetu tvoří základní prvek komunity její komunikace, sdílení informací a vzájemná interakce. Vlastnosti a možnosti každé komunity jsou omezeny výběrem platformy fungování a využíváním služeb internetu. Nejčastěji se však setkáváme s využíváním právě internetových sociálních sítí, kde mohou komunity vytvářet nejrůznější formy skupin, komunikovat, sdílet obsah atd. 
  4. Interakční struktura vzorku populace: Ve svém textu Porterová rozlišuje tři základní typografie vztahující se k velikosti virtuálních komunity. Tou první je skupina, která obsahuje relativně menší počet členů, avšak interakce a komunikace mezi nimi je frekventovanější a vztahy utvořené v tomto prostředí jsou velice silné a občas přesahují i do reálného života mimo virtuální prostor internetu. Další je široká sociální síť, ve které jsou někteří členi pouze neaktivními účastníky a setkáme se zde jak s velice silnými vazbami, tak i s těmi sociálně slabými. Jako poslední Porterová představuje komparaci komunity a virtuální veřejnosti a naznačuje, že i široká veřejnost a prakticky všichni uživatelé komunikující v rámci prostředí internetu jsou specifickou skupinou splňující veškeré předpoklady k utvoření té největší internetové komunity na světě.
  5. Profit: Tento atribut by měl podle Porterové v rámci komunity vytvářet hmatatelné ekonomické hodnoty. I když se může zdát, že se jedná o snahu o komerční vydefinování komunity, lze tento bod chápat i v souvislosti s přínosem v rámci vzdělávání a produkce informací.

O sociálních komunitách v ČR si povíme něco málo příště...

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Vážíme si spolupráce s našimi partnery !